Aktuality z Centra Radmila pro ženu a dítě

Článek, který jsem napsala jako reakci na tiskovou zprávu Ministerstvo zdravotnictví ČR vydanou 12. prosince 2013. Podle zprávy ministerstva je od 1. ledna 2014 možné rodit v českých porodnicích pouze za pomoci porodní asistentky a je také možný tzv. ambulantní porod. V návaznosti na tuto zprávu se setkáváme s řadou zavádějících informací a tvrzení.

 

Pokusíme se uvést věci na pravou míru. Podle tiskové zprávy je tento způsob porodu možný, pokud jej schválí ošetřující porodník, který provede vstupní vyšetření. Ten může ženu předat do péče porodní asistentky a lékař bude nadále přivolán pouze v případě komplikací. Problémy jsou dva: V prvé řadě lékař „může“ ale nemusí předat rodičku do péče PA – nic jej k tomu nenutí a žádné sankce mu nehrozí. To znamená, že diskriminace a omezování práva porodní asistentky vést fyziologický porod a práva ženy na výběr poskytovatele péče přetrvává. Tvrzení, že lékař musí „rodičku vyšetřit a posoudit“ není pravdivé. Porodní asistentka je způsobilá a oprávněná samostatně, bez přítomnosti a dohledu lékaře, diagnostikovat těhotenství, provádět potřebná vyšetření a vést porod. V případě zjištění rizikových a patologických stavů je však povinna přivolat lékaře.

Rozdíl má být v tom, že žena, která si přeje rodit s porodní asistentkou, má garantovánu potřebnou míru soukromí a lékaře dále uvidí pouze v případě komplikací. Avšak registrační list tohoto výkonu předpokládá, že výkon je prováděn pod dozorem lékaře, který ženu vyšetřuje po 2–3 hodinách a je přítomen u začátku i závěru porodu. Toto znamená, že je nadále zachována současná praxe a ve skutečnosti k žádné zásadní změně nedošlo. Jedinou změnou je, že podle původního výkonu má být lékař u porodu přítomen 120 minut a podle nového výkonu pouze 10 minut. „Obvyklých“ 120 minut je příliš mnoho a v praxi není dodržováno. 10 minut je zase zjevně málo (pokud má lékař splnit vše, co je požadováno).

K novému výkonu z dílny České gynekologicko-porodnické společnosti máme ale i další zásadní připomínky. Celková obvyklá čili průměrná délka výkonu (tzn. pobytu ženy na porodním sále) je 300 minut, což neodpovídá skutečnosti – porodní asistentky dobře ví, že celková doba je podstatně delší. U porodní asistentky je podle tohoto výkonu požadována specializovaná způsobilost, i když vedení fyziologického porodu je obsaženo v její základní odborné způsobilosti – jde tedy o nesoulad v našich předpisech. Popis výkonu dále vychází z některých překonaných, nevhodných až škodlivých postupů. ČGPS stále nebere vážně doporučení Světové zdravotnické organizace – WHO (ani vlastní FIGO – Mezinárodní federace gynekologů a porodníků).

Někdy se u některých kolegyň setkáváme s názorem: „…my vést porod nechceme, protože nechceme mít příslušnou zodpovědnost…“ Je nutné těmto kolegyním vysvětlit, že za svou práci tzn. za to, co vykonají nebo nevykonají (ale měly vykonat), jsou porodní asistentky (i další „nelékaři“) odpovědné již nyní. Víme přece, že v případě problémů, je vždy hledána chyba nejprve u porodní asistentky ne u lékaře.

Opravdu potřebujeme, aby zkušeným porodním asistentkám s mnohaletou praxí vydával pokyny, jak vést porod, začínající lékař bez specializace na gynekologii a porodnictví?

V květnu 2012 předložila Česká konfederace porodních asistentek návrh výkonů pro porodní asistentky, který byl gynekology odmítnut a nebyl vůbec projednáván. Porovnání všech tří výkonů pro vedení fyziologického porodu přikládáme.

Srovnání výkonů vedení fyziologického porodu vaginálně hlavičkou

63119 Vedení porodu vaginálně hlavičkou

Autorská odbornost: 603 (623) gynekologie a porodnictví (skupina 2).

Vykazováno odborností: 603 gynekologie a porodnictví a 604 dětská gynekologie.

Nositel výkonu: L2 lékař s odbornou způsobilostí po absolvování základního kmene (bez specializované způsobilosti v gynekologii a porodnictví) – 120 minut.

Obvyklá doba trvání celého výkonu: 300 minut.

Čím výkon začíná: hygienickou přípravou – nálev, osprchování, převlečení do porodního prádla a uvedení rodičky podle daných podmínek příp. i s manželem na pokoj porodního sálu. Seznámení rodičky s hlavními zásadami porodního režimu – stravování, popíjení tekutin, polehávání či trvalý pobyt na porodním lůžku apod.

Obsah a rozsah výkonu: V průběhu první doby, pokud rodička není napojena na kardiotokografii (CTG), porodní asistentka pravidelně (po 15 min.) stetoskopem kontroluje srdeční akci plodu a přiloženou rukou na dělohu frekvenci a intenzitu děložních kontrakcí. Jedenkrát za hodinu rektálním vyšetřením porodní nález. Zjištěné nálezy dokumentuje v partogramu a o mimořádných nálezech včas informuje lékaře. S rodičkou a jejím manželem udržuje přátelský, psychologicky fundovaný, verbální kontakt. Jinak porod probíhá pod dozorem a vedením porodníka, který v průběhu fyziologického porodu vyšetřuje rodičku jedenkrát za 2–3 hodiny. Na základě zjištěných nálezů (vaginálního) indikuje další medikaci, rozhoduje o dirupci vaku blan atd. V druhé době porodní je uložena do porodní polohy, vycévkována, provedena zevní dezinfekce rodidel a okolí a zarouškování. Je poučena o nezbytné spolupráci v souladu s pokyny lékaře nebo porodní asistentky. Zbytečnému poranění hráze lékař a porodní asistentka předcházejí včasnou epiziotomií. Při prořezávání hlavičky aplikuje 1 amp. methylergometrinu i. v. Po přestřižení pupečníku předá dítě k ošetření porodní asistentce. V indikovaných případech volá k porodu pediatra. Současně probíhá třetí doba porodní s porodem placenty a následnou kontrolou její celistvosti lékařem. Pak následuje revize případného poranění čípku děložního a pochvy a sutura (vykázáno zvláštním kódem) epiziotomie, vždy po předchozí řádné dezinfekci. Povinné CTG sledování v rozsahu určeném směrnicí o prenatální péči se účtuje samostatně.

Čím výkon končí: kontrolou retrakce děložní a případného krvácení. Další dvě hodiny je nedělka sledována ještě na porodním sále (TK, pulz) a při normálních hodnotách je přeložena na oddělení nedělek.

63120 Vedení porodu vaginálně hlavičkou porodní asistentkou při supervizi lékařem

Od výkonu 63119 se liší pouze v části Nositelé výkonu: L2 lékař s odbornou způsobilostí po absolvování základního kmene (bez specializované způsobilosti v gynekologii a porodnictví) – 10 minut a S3 porodní asistentka, způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu se specializovanou způsobilostí – 147,5 minut.

NÁVRH 06233 Vedení fyziologického porodu porodní asistentkou

Autorská odbornost: 921 porodní asistentka.

Vykazováno odborností: 921 porodní asistentka.

Nositel výkonu: S2 porodní asistentka, způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu s odbornou způsobilostí – 480 minut.

Obvyklá doba trvání celého výkonu: 480 minut.

Porodní asistentka vede fyziologický porod na svou vlastní zodpovědnost. V průběhu celého porodu sleduje a hodnotí stav matky a plodu (dítěte) a poskytuje matce potřebnou radu a péči. Podporuje fyziologický průběh porodu. Při zjištěné patologii a zvýšeném riziku v průběhu porodu přivolá lékaře. Dále postupuje podle ordinací lékaře, na kterého přechází odpovědnost za vedení porodu – v tomto případě se ale již jedná o jiný zdravotní výkon.

Čím výkon začíná: příchodem rodičky do porodnice, zjištěním aktuálních anamnestických dat, orientačním zhodnocením fyzického a psychického stavu ženy, vyšetřením fyziologických funkcí ženy (tělesná hmotnost, teplota, krevní tlak, moč orientačně na bílkovinu, otoky…), kontrolou frekvence kontrakcí, krvácení a odtoku plodové vody, zevním případně i vnitřním vyšetřením, kontrolou ozev plodu a na základě zjištěných skutečností stanovením porodního plánu, poskytnutím potřebných informací rodičce (a jejímu doprovodu).

Obsah a rozsah výkonu: Porodní asistentka podporuje rodící ženu po fyzické i psychické stránce, poskytuje jí odborný dohled, péči a radu. Sleduje její fyziologické funkce, kontrakce a po 15–20 minutách ozvy plodu, podle potřeby provádí zevní případně i vnitřní vyšetření rodící ženy. Hodnotí postup porodu. Průběžně sleduje příjem tekutin a vyprazdňování. Poskytuje rodičce pomoc a radu při tlumení porodních bolestí dostupnými vhodnými nefarmakologickými prostředky, podporuje ženu při volbě vhodné polohy k porodu jako prevenci porodního poranění. Chrání hráz a napomáhá vybavení plodu, v případě nutnosti provede epiziotomii. Porodní asistentka zhodnotí Apgar skóre u novorozence. Provádí osušení novorozence, přiloží dítě na břicho matky a přikryje ho suchou přikrývkou, jako prevenci podchlazení. Podporuje navázání kontaktu matky s dítětem – bonding. V případě potřeby odsaje horní cesty dýchací dítěte, přestřihne pupečník, ošetří pupeční pahýl a provádí další ošetření novorozence, podle potřeby odběr pupečníkové krve, kredeizaci, podá vitamin K per os apod. Dále poskytuje ženě odborný dohled, pomoc a radu při včasnému přiložení dítěte k prsu pro podporu kojení. Po porodu placenty kontroluje celistvost placenty, plodových blan a porodní poranění. V případě potřeby provede ošetření porodního poranění, eventuelně aplikuje matce oxytocin i. v. jako prevenci nadměrného krvácení. Průběžně sleduje fyziologické funkce matky i dítěte (TT, TK, P, krvácení, Apgar skóre…) a zavinování dělohy. V případě zjištěných komplikací jak u matky, tak u dítěte, provádí neodkladná opatření, zahajuje resuscitaci a přivolá lékařskou pomoc. Průběžně vede zdravotní dokumentaci.

Čím výkon končí: v případě hospitalizace předáním matky s dítětem na oddělení šestinedělí. V případě ambulantního porodu poučením matky a dohodou o dalším postupu péče, propuštěním matky s dítětem do vlastního sociálního prostředí. Vyplněním hlášení o rodičce a novorozenci a hlášení o narození dítěte, kompletací zdravotní dokumentace.

 

Bc. Radmila Dorazilová

viceprezidentka ČKPA

(Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)